Zápasy
Příspěvky
TJ Sokol Košutka : Slavia VŠ Plzeň (17:17)
26. 3. 2014
Plzeňské derby na Košutce má zpravidla o poznání přátelštější atmosféru než to proti Plzenci, ale bývá minimiálně stejně napínavé. V podzimní části jsme měli navrch celý zápas a v jeho závěru nechali soupeře dotáhnout a vyrovnat.
Od počátku a po celý průběh letošního střetnutí dělal oběma týmům problém jediný důležitý fakt v házené: Dát gól. Na naší straně jsme nekupili technické chyby, ale v útoku chyběl hře jakýkoli citelný zápal a tak i když jsme se propracovali do střelecké pozice, v cestě ranám stál brankář Kolařík, tyče, ochraná síť nebo blok. Soupeři se dařilo jen nepatrně lépe, to zejména kvůli brankáři Slavíkovi, který si tentokrát poradil i se střelbou z křídla s překvapivou samozřejmostí.
Poločas 11:7 v náš neprospěch byl zklamáním pro nás, zaskakujícího trenéra Nového i řídké obecenstvo sportovní haly. Trenér Hajšman, toho času na operaci achilovy šlachy tentokrát výjimečně netrpěl pohled na náš výkon, ale zase trpěl starou dobrou bolestí, což pravda, je přecijen horší.
Do druhého poločasu jsme si při neúčasti Petra Zimmermana neodnesli žádná ostřejší slova, nýbrž jsme po chvilce spořádaného plácání nesmyslů přišli s rozhodnutím, že dnes na Košutce neprohrajeme a že ten balon do té brány budeme tlačit zejména rychlými útoky, které poprávu jsou naším nejsilnějším herním prvkem.
Nabyté odhodlání nám sice přesnější mušku nepřineslo, ale ještě kvalitnější obrana dávala prostor k nápravě. V 22.minutě jsme tak na domácí ztráceli jen jedinou branku - to poté co se do trháku několikrát podíval sváteční exekutor Sláma a nutno říct i poté, co Jindra Dyk ranou z 10 metrů eliminoval tolik zarputilého gólmana domácích. Vyrovnání a dokonce i vedení na sebe nenechalo dlouho čekat a stav 17:16 ještě naznačoval, že by z mizerného představení mohl vyplynout bodový zisk nevyšší. Tuto naději zhatil domácí Král překvapivou ranou a soupeři se tak rozešli smírně.
Nutno podotknout, že obrana, která za druhou půli inkasuje 6 branku je proti všem standardům obranou dobrou. Bohužel však jedním dechem musíme dodat, že útok, který za půli první nastřílí branek 7 je zralý na házenkářské sanatorium s plnou péčí.
Příští utkání, 30.3 bude dalším z řady soubojů plzeňských celků, kdy doma přivítáme dosud neporažené Béčko Talentu Plzeň. Utkání začne v 17:00 v hale u Borského Parku.
Slavia VŠ Plzeň - TJ Spartak Sezimovo Ústí (26:20)
16. 3. 2014
Utkání se jindy urputným soupeřem bylo fakticky rozhodnuté v momentě, kdy se na palubovku Jihočeši dostavili v počtu spíše příhodném pro malý turnaj v ping-pongu. Na spojkách soupeře chyběli snad čtyři z pěti členů stabilního kádru a i když se jim přibližně 25 minut dařilo naše družstvo zaměstnávat, ve zbývajícím průběhu zápasu jsme si vedení drželi s přehledem. V bráně velmi dobře fungoval Kuba Slavík, který se po slabším období v podzimní části prezentuje zatím na jaře ve velmi dobré pohodě. V útoku se o branky starali všichni naši hráči rovnoměrným dílem.
Abychom však ukázali trenéru Hajšmanovi i stinnou stránku vítězství, rozhodli jsme se po poločase představit materiál z našeho souboru dovedností nazvaný - "1000 a 1 nepřesnost". Střelbu mimo branku, do nic netušícího brankáře soupeře a přihrávky na nohy si vybrali všichni členové sestavy a publikum se v nevíře jako jeden muž plácalo do čela.
Nezanedbatelný díl na vítězství měl i výkon dvojice sudích. Ne, že by snad soudcovali hru nějak špatně či jednostranně, ale jeden ze sudích vždy v příhodném okamžiku nabídl našim hráčům cenné rady do hry i do života. ("Zaběhni tam" či "Počkej si v tom výskoku"). Přestože si nejsme jisti jeho motivací, rádi bychom za tuto přátelskou iniciativu upřímně poděkovali.
V utkání se ukázala opět solidní obranná taktika, kterou jsme tentokrát podpořili i větším počtem branek z rychlého útoku. Pokud bychom v dalších utkáních přidali ještě trochu sladěnější výkon v postupném útoku, všichni bychom si náležitě oddechli.
Příští utkání bude dalším z řady plzeňských derby. Tentokrát se v sobotu 22.3 od 17:00 představíme na hřišti Sokola Košutka na 31.ZŠ.
BHS Starý Plzenec : Slavia VŠ Plzeň (27:31)
10. 3. 2014
El clásico v Borském parku o uplynulém víkendu bylo hned po šampionátu v šach-boxu druhou nejprestižnější sportovní událostí. Obě družstva strávila dlouhé hodiny studiem videa soupeřových utkání. (V jistém momentě si plzenečtí mysleli, že koukají na sprint Honzy Slámy ve slow-motion, ale ukázalo se, že tak rychlý je ve skutečnosti). Do sedaček haly na Slávii (slávistické haly pozn. redakce), tentokrát zavítalo tradičně několik desítek příznivců Plzence dle losu hrajícího "doma", doplněno hrstkou partnerek našich hráčů a také Kubešem, naším nejlepším náhradníkem.
Z počátku utkání si zastřílel Kuba Kříž, který zaskakoval za nemoc předstírajícího Bejvla. Z tohoto nejistého dobrodružství bylo i za přispění nepoučitelné obrany soupeře vedení 0:3 v náš prospěch. Naši brilantní strategii vyměnit obranou hru "Já ho sejmu" za "Necháme je trápit se" tentokrát implementoval kouš Hajšman úspěšně a obrana zaznamenala několik úspěšných bloků, ikdyž Plzenečtí se zejména díky Danielkovi drželi na dostřel dvou branek prakticky celý průběh poločasu. V závěru jsme mohli nasadit do většího trháku, leč svoji chvilku si vybral jinak výborně hrající Jindra Dyk a také Knakal neúspěšně ladící trajektorii přihrávek na protější spojku a tak se do šaten šlo za stavu 15:17 pro nás. Slovo si o přestávce vzal Zimmerman s dalším dílem svého cyklu referátů na téma "Ku*va, to nemyslíte vážně".
Na začátku druhé půle jsme několikrát po sobě neuhlídali střelce domácích Mareše a kvůli vyloučením inkasovali několikrát bez odpovědi. Bylo tedy srovnáno. Průběh druhé půle jsme neměli toliko pod kontrolou a Plzenečtí se dostali místy i do vedení (23:22,28:27).
Konečnou fázi utkání poznamenal sled událostí, který v moderní házené prostě nelze předvídat : rozhodčí zapískal několik basketbalových osobních chyb, zavázal si tkaničku a celou škálou zajímavých pohledů na sport bavil publikum i lavičky soupeřících týmů. Vyústila z toho série nervozních zákroků, vyloučení, šťastných branek a halekání chovanců psychiatrické léčebny v kazajkách v barvách soupeře. Nicméně byla to opět solidní obrana na naší straně, zlepšený výkon brankáře Slavíka a také trochu únava soupeřových klíčových hráčů, které vedly k tomu, že jsme v poslední 5-minutovce byli schopni vývoj nejen otočit, ale získat i rozhodující náskok.
Na trojici branek Dyka, Faita a Svobody už plzenečtí nenašli odpověď a výsledkem 27:31 letošní druhé střetnutí prohráli. Nám se tak dostalo satisfakce za prohru, kterou nám soupeř připravil v podzimní části sezony.
Slavia VŠ Plzeň - TJ Kovofiniš Ledeč n. Sázavou (23:20)
24. 2. 2014
Soupeř z Vysočiny je tajemný jako hrad v Karpatech. Pravidelně obměňuje sestavu a člověk nikdy neví, s jak kvalitním kádrem na zápas dorazí.
Tentokrát jsme měli pocit, že kádr byl o něco silnější než při našem posledním střetnutí. Usoudili jsme tak zejména proto, že protihráče na křídle už nešlo při kličce prostě překročit. Podle toho také vypadal herní projev v první polovině. Utkání bylo vyrovnané. Soupeř se prosazoval z pravé spojky a levého křídla a naši střelci museli před samotným skórováním vyzkoušet, jaké to je udělat z hostujícího brankáře hvězdu utkání.
Do poločasu jsme se soupeřili vzdálili maximálně na dvě branky a místy jednu nebo dvě ztráceli. Skóre 9:9 bylo tedy věrným obrazem dění na hřišti a publiku se zpět do hlediště na druhou půlku docházelo jen těžko.
Zlomovým okamžikem druhé půle byl fakt, že náš kádr na letošní sezonu výrazně omladil a tak zkušení hráči jako Knakal či Moule mohli ve chvílích největšího vyčerpání přepustit místo dynamickému duu Svoboda & Dyk. Právě přesná ruka druhého jmenovaného v polovině druhé půle nám přinesla kýžené uklidnění a tříbrankové vedení.
Toto vedení nám nedokázal vzít ani notně rozhořčený soupeř ani zákrok Honzy Bejvla, který se kromě házenkářských palubovek objevil ve filmech Návrat draka a Karate Kid.
Nepřesvědčivý výkon tentokrát na vítězství stačil, leč příští soupeř ze Starého Plzence nebude mít 9. března tolik ochoty se nechat porazit.
TJ Loko České Budějovice - Slavia VŠ Plzeň (19:24)
17. 2. 2014
V polovině února jsme vykročili vstříc prvnímu kolu jarní části soutěže. Po útrpné zimní přípravě (odborný termín "svinské běhy" vysvětlí trenér Hajšman na požádání) je tým o několik kilogramů lehčí a bohatší o mladé házenkáře z dorostu, kteří se postupně budou objevovat i v ligových zápasech.
Našim prvním soupeřem bylo družstvo Českých Budějovic. Pravděpodobnost prohry v domácím prostředí je s tímto soupeřem prakticky nulová, leč výjezdy do Budějovic nás už několikrát o body připravily - k velké radosti všech účastníků.
Začátek utkání na poznamenalo zjištění, že hracích plocha ve ledovém paláci Bolšoj v Soči pravděpodobně klouže jen o málo více než hala domácí Lokomotivy. Pojmy jako klička či změna směry byly téměř vyloučeny a tak jsme se prosazovali zejména před pivota - nadějný mladík Svoboda - a metodou přímo - dvojice Stuchl a Knakal. Domácí skórovali poměrně překvapivými brankami v časovém presu a trvalo celý první poločas, než si na tento styl zvykl gólman Brušák - v Budějovicích známý pod přezdívkou plzeňský kanec. První gólman Slavík totiž dostal červenou kartu a těšil se ze sportovního zážitku pouze v roli diváka. První půle tedy skončila hubeným náskokem 12:13
V druhé půli soupeř průběžně dotahoval náš tří až čtyř brankový náskok. K uklidnění hry došlo až v poslední čtvrtině, kdy jsme Stuchl a Bejvl sehráli několik pěkných akcí a Svoboda konečně dostal několik vytoužených přihrávek do pivota. Utkání jsme vyhráli zejména díky slušné obraně v druhé polovině a zlepšenému výkonu Brušáka v brance. Utočná fáze by snesla trochu více plánované souhry a méně kreativity.
V příštím kole hostíme Ledeč n. Sázavou a těšíme se na první jarní bodový zisk v domácím prostředí a také bouřlivou diváckou kulisu.
TJ Bohemians Praha - Slavia VŠ Plzeň (25:29)
9. 12. 2013
Podzimní část sezony jsme končili na pražské Bohemce, které se letos příliš nedaří a s pěti body se krčí ve spodu tabulky. Ačkoli v pozici hostujícího týmu, měli jsme silné ambice na vítězství, které by nás posunulo do přední poloviny tabulky mezi Košutku a Plzenec, naše odvěké rivaly.
Začátek patřil Bohemce, která příliš snadno zakončovala střelbou ze střední spojky. Na druhé straně se dařilo zakončovat z pravého křídla a tak jsme se soupeřem neztraili kontakt. Zlepšená obrana a několik úspěšných zásahů dvojice Knakal Bejvl strhlo vedení na naši stranu. Soupeř hrozil nadále spíše ze středu a pravého křídla, ale zejména se mu dařilo skórovat z rychlých útoků po našich chybách. Poločasové vedení o dvě branky bylo hubené právě kvůli chybám v útočné kombinaci.
Vstup do druhé půle byl nanejvýš podařený a v desáté minutě si domácí brali time, aby zamezili navýšení našeho v té době 7mi brankového vedení. To se jim z části podařilo a do 20 minuty stáhli náskok na tři branky, zejména průniky na spojkách a sérií střel z křídel. Na naší straně ale v zápětí rozehrál své baletní představení Ondra Stuchl a když se k němu přidal bowlingovým zásahem i "nováček" Petr Kusyn, bylo zřejmé, že tým Bohemky je zlomen a nevzmůže se na další odpor.
Podzimní část tedy končíme s 13 body, což je vzhledem k vývoji minulé sezony velice slušný výkon. Zejména nás mrzí remíza s Košutkou a také domácí prohra s týmem Vršovic. I tak, ale vstupujeme do zimní přípravy s optimismem.
Slavia VŠ Plzeň - TJ Jiskra Třeboň (22:20)
9. 12. 2013
Po poměrně dlouhé, téměř až trapně dlouhé době jsme dokázali bojovným výkonem zdolat družstvo Třeboně. To přijelo do haly u Borského parku bez tvůrce hry Šulce, ale i tak se stabilním kádrem. V první půli se nám dařilo jihočechy přehrávat z rychlých útoků a naší funkční druhé vlny. Dařilo se na křídlech a ke skórování se dostal po nepředvídatelné spolupráci s Kubou Křížem i náš pivot.
O hru hostí se starala levá strana, kde Bicek držel obranu ve střehu. Hra hostí ale v první i druhé půli nabídla mnohem více chyb než jsme byli zvyklí a i přesto, že jsme vedení mohli výrazněji navýšit jsme poměrně s přehledem vyhráli poločas rozdílem 4 branek.
Hosté v druhé půli opět úřadovali zejména na pravé straně a zlepšili i obranu. Naše obrana začala být vylučována a utkání se, již typicky zdramatizovalo kolem 20té minuty. Závěr však i díky zákrokům Kuby Slavíka patřil nám a tak jsme si připsali důležité podzimní body.
TJ JM Chodov B : Slavia VŠ Plzeň (17:20)
1. 12. 2013
Vždy poněkud rozpačité je utkání v pražském Chodově. V posledních dvou letech jsme tam vždy bodovali, ale zápasy nebyly z nejjedodušších, přestože v domácím prostředí soupeře o body připravujeme bez sebemenších potíží.
Letošní podzimní duel jsme začali ve velkém stylu sérií rychlých útoků a zakončení z křídel. Soupeř se oklepal až za stavu 9:3 a začal se prosazovat, zejména pak z pravé strany. Naše produktivita přirozeně také poklesla s tím, jak se soupeř přizpůsobil naší hře. I přesto jsme si z úvodního vedení zachovali na konci poločasu 4 brankový náskok.
V úvodu druhé půle se síly na hřišti vyrovnaly, došlo k několika vyloučením a soupeř se začal prosazovat střelbou ze středu, což vedlo k zavedení obrany 1:5, na hrotu s Jirkou Houlíkem. Zápas se zlomil na naši stranu definitivně až v posledních pěti minutách kdy hosté trpěli na nedisciplinovanost a hráli dlouho v oslabení. V ten moment se probudila i naše pravá strana v osobě Luboše Knakala, který sérií tří branek strvrdil naše vítězství.
Slavia VŠ Plzeň : Sokol Vršovice (26:27)
25. 11. 2013
Favoritem letošní sezony druhé ligy je posílený tým Sokola Vršovice. Za družstvo rutinně nastupují bývalí prvoligoví hráči pražského Chodova a sokolové v letošním ročníku ještě neprohráli.
Zápas začal v ostrém tempu a na obou stranách byla k vidění pohledná házená. Vršovice se dostaly do mírného vedení dvou až tří branek, které si držely po celou dobu utkání. Na naší straně se dařilo Honzovi Bejvlovi, zejména proto, že Luboš Knakal byl eliminován osobní obranou. Oba celky se střídaly ve skórování a díky sérii štastných ran se Vršovice v poločas těsily z vedení 12:15.
Druhá půle jen navázala na rychlou házenou a na naší straně se začal dařit opět přechod z druhé vlny. Celou dobu jsme sice doháněli poločasové manko a už už to vypadalo, že se nám to podaří, ale zejména střelba ze soupeřovy levé spojky si našla vždy místo do sítě. Finálový nápor na vyrovnání ukončila siréna za stavu 26:27 pro hosty.
Slavia VŠ Plzeň - TJ Sokol Košutka (29:29)
9. 11. 2013
Tradiční derby plzeňských družstev začíná dostávat trochu jinou podobu. Zatímco kádr Slavie se takřka nezměnil za poslední tři roky, u družstva košuteckých došlo k generační obměně. Matadoři jako Liška, Vejvoda nebo Uhlář sice k utkáním nastupují, ale jsou osamocenými reprezentanty košutecké prvoligové éry.
Utkání začalo velice suveréně z naší strany, soupeř se sice místy prosazoval, ale trpěl zejména v útoku, kdy se mu nedařilo ze spojek. Na naší straně úřadovali Luboš Knakal a Honza Sláma a celý poločas jsme si drželi dvou až tříbrankový náskok.
Vstup do druhé půle byl neméně vydařený a brzy jsme se soupeři začali vzdalovat. Ve třech čtvrtinách utkání jsme vedli rozdílem sedmi branek. Soupeř začal náhle stahovat, zejména po kombinačních chybách a střelbou z křídel. Naší šancí byla nařízená přesilová hra 2+2minuty, kterou jsme nepochopitelným způsobem prohráli a dali tak soupeři šanci se zvednout a vyrovnat. I když v poslední minutě strhnul vedení na naši stranu Luboš Knakal, hosté dokázali srovnat stav několik vteřin před koncem z pravého křídla zkušeným Jurinou.
Z velmi dobře rozehraného utkání nám tak zbyl jen bod a cítíme to jako ztrátu, spíše než zisk. Nicméně utkání bylo házenkářsky pohledné a až na standardní buranský slovník hostujícího Žiláka i velice slušné.
V dalším utkání zavítáme na palubovku Talentu "B", který si v dosavadním průběhu sezony vede velice dobře a bude těžkým soupeřem.