BHS Starý Plzenec : Slavia VŠ Plzeň (27:31)
El clásico v Borském parku o uplynulém víkendu bylo hned po šampionátu v šach-boxu druhou nejprestižnější sportovní událostí. Obě družstva strávila dlouhé hodiny studiem videa soupeřových utkání. (V jistém momentě si plzenečtí mysleli, že koukají na sprint Honzy Slámy ve slow-motion, ale ukázalo se, že tak rychlý je ve skutečnosti). Do sedaček haly na Slávii (slávistické haly pozn. redakce), tentokrát zavítalo tradičně několik desítek příznivců Plzence dle losu hrajícího "doma", doplněno hrstkou partnerek našich hráčů a také Kubešem, naším nejlepším náhradníkem.
Z počátku utkání si zastřílel Kuba Kříž, který zaskakoval za nemoc předstírajícího Bejvla. Z tohoto nejistého dobrodružství bylo i za přispění nepoučitelné obrany soupeře vedení 0:3 v náš prospěch. Naši brilantní strategii vyměnit obranou hru "Já ho sejmu" za "Necháme je trápit se" tentokrát implementoval kouš Hajšman úspěšně a obrana zaznamenala několik úspěšných bloků, ikdyž Plzenečtí se zejména díky Danielkovi drželi na dostřel dvou branek prakticky celý průběh poločasu. V závěru jsme mohli nasadit do většího trháku, leč svoji chvilku si vybral jinak výborně hrající Jindra Dyk a také Knakal neúspěšně ladící trajektorii přihrávek na protější spojku a tak se do šaten šlo za stavu 15:17 pro nás. Slovo si o přestávce vzal Zimmerman s dalším dílem svého cyklu referátů na téma "Ku*va, to nemyslíte vážně".
Na začátku druhé půle jsme několikrát po sobě neuhlídali střelce domácích Mareše a kvůli vyloučením inkasovali několikrát bez odpovědi. Bylo tedy srovnáno. Průběh druhé půle jsme neměli toliko pod kontrolou a Plzenečtí se dostali místy i do vedení (23:22,28:27).
Konečnou fázi utkání poznamenal sled událostí, který v moderní házené prostě nelze předvídat : rozhodčí zapískal několik basketbalových osobních chyb, zavázal si tkaničku a celou škálou zajímavých pohledů na sport bavil publikum i lavičky soupeřících týmů. Vyústila z toho série nervozních zákroků, vyloučení, šťastných branek a halekání chovanců psychiatrické léčebny v kazajkách v barvách soupeře. Nicméně byla to opět solidní obrana na naší straně, zlepšený výkon brankáře Slavíka a také trochu únava soupeřových klíčových hráčů, které vedly k tomu, že jsme v poslední 5-minutovce byli schopni vývoj nejen otočit, ale získat i rozhodující náskok.
Na trojici branek Dyka, Faita a Svobody už plzenečtí nenašli odpověď a výsledkem 27:31 letošní druhé střetnutí prohráli. Nám se tak dostalo satisfakce za prohru, kterou nám soupeř připravil v podzimní části sezony.