Naše působení v Českém poháru 2011/2012
Los pohárových soutěží byl pro nás tento ligový ročník umírněně zajímavý i náročný. V prvním utkání jsme měli, stejně jako před dvěma lety do Žatce. Utkání mohly zdramatizovat hned dvě skutečnosti. Hráči žateckého družstva, bratři Zimmermanové u nás v minulé sezoně hostovali a je tedy zřejmé, že naše hra nemohla soupeře nikterak překvapit a naše slabiny byly dopředu známé.
Do Žatce jsme odcestovali v sestavě bez tradičních opor Bejvla a Albla a staronového matadora a hecíře Honzy Slámy. Chyběl také bolevecký ranař Michal Vejvoda, neboť venkovní hřiště, na kterém se utkání mělo odehrát, nesvědčí jeho pleti. Na soupisku se tak dostali naši dva noví hráči pro tuto sezonu, ex-zelené huby, Dan Śvarc a Ondra Duspiva, agilní křídelníci. Na spojkách se mělo točit trio Fait, Hobza a Kříž.
Zápas začal z obou stran aktivně, leč marně. Přes značný počet pokusů vidělo žatecké publikum první brankové výměny až s začínající sedmou minutou a obecně celý první poločas nenaskytl žádné střelecké představení. Na naší straně se dařilo Křížovi na spojce a několik branek padlo i z křídel. Soupeř dělal problémy převážně na levé straně a prostředku a vypracoval kolem 15té minuty i dvoubrankový náskok. Do šaten se však odcházelo za stavu 8:7 pro nás. Mizivou střeleckou úspěšnost můžeme přičíst i podmínkám žateckého hřiště, které nedovolovalo žádný prudký pohyb do stran.
V druhé půli jsme významně zlepšili a zdůraznili obranu a již kolem desáté minuty jsme vedli rozdílem pěti branek, když se v rychlých útocích prosazoval převážně Hanzlík a Stuchl. Předvedli jsme i několik vpravdě házenkářškých kombinací a žatečtí na ně nedokázali patřičně odpovědět. Byl to právě úvod druhé půle, který předznamenal konečné vítězství v poměru 16:23.
Los dalšího kola měl na naše domácí hřiště přivést letitého rivala z Košutky. Jakožto tým první ligy si Košutka v předcházejících sezonách vedla velmi slušně, ale z přátelských utkání jsme nikdy neměli pocit, že by se jednalo o tým o třídu výše.
Tomuto zdání však první poločas našeho střetnutí neodpovídal. Košutečtí nás snadno přehrávali a trestali naše ukvapené akce rychlými protiútoky. Z křídla se několikrát prosadil Liška a ze spojky Danielka. Na naší straně se střelecky držel jen Láďa Hobza. Obrana byla aktivní, ale značně dezorganizovaná. V útoku nepomáhalo ani mnohočetné střídání na všech postech, na prostředku se nedařilo ani jednomu z tria Vejvoda, Beneš a Albl. Soupeř si snadno hned v úvodu vytvořil pěti až šestibrankový náskok, který dokázal držet.
To se mělo změnit v půli druhé. Hned ze začátku jsme ukořistili několik míčů, které bohužel nebyly proměněny v branky a do páté minuty jsme tak pouze inkasovali. Koncem páté minuty však několik úspěchů předznamenalo naše úspěšné, čtvrthodinové tažení za vyrovnáním. Obrana byla agresivní takřka na hraně a z druhé vlny se dařilo Košutku několikrát překvapit. Brankově se zapojili Vejvoda, Albl a Sláma a rázem byl stav utkání 20:22. Družstvo soupeře evidentně znejistělo. Závěr s několika neproměněnými šancemi a obranou na hranici rizika (inkasování i vyloučení) nepřinesl bohužel kýžený úspěch a z druhého kola tak odcházíme poražení 22:26.
Do dalších kol přejeme našemu soupeři hodně zdaru a těšíme se na další vzájemné pošťuchování.