HK Slavia VŠ Plzeň - TJ Sokol Písek (35:25)
Do zápasu s námi nastoupil Jakub Šindelář a o své přítomnosti dával vědět již od počátku. Jeho série dobře načasovaných střel ze spojky nás uvedla do zápasu. V počátku ale příliš dobře nefungovala obrana. Jirka Houlík se na hrotu obrany dostal do formy až po patnácti minutách. Písek hrozil střelbou po křižném pohybuna středu a individuálními akcemi na levé spojce. Naše družstvo se prosazovalo především důrazně zakončeným přechodem do rychlého útoku.
Velmi vyrovaný průběh prvního poločasu, kdy hosté několikrát vedli dvoubrankovým rozdílem se přelomil v náš prospěch až v poslední desetiminutovce. Dobře zvládnuté oslabení 6:4 a závěrečné rychlé útoky znamenaly v poločase vedení 15:12.
Již dlouho jsme v poločase nevedli více než o jednu branku tudíž současně s přítomností Honzy Slámy došlo na tradiční uvolnění morálky a všeobecné veselí ala "porazí se sami"..
V druhé půli, kterou jsme začali opět střeleckou kanonádou Šindeláře, se písecké družstvo nedokázalo dostatečně vzepnout a náš náskok stáhnout. Postupně se v útoku prosazovali hlavně Vejvoda a zkušeně hrající Ondra Stuchl. Ten si s brankářem soupeře z křídla pětkrát zacvičil v rozsahu deseti minut a svým neobyčejným horizontálním výskokem udivoval nepočetné publikum. Právě tato desetiminutovka znamenala definitivní pohřbení nadějí hostujícího týmu na dramatický závěr. Průběh utkání, nutno říct, poznamenalo velké množství vyloučení na obou stranách a byly to právě dobře zvládnuté přesilovky, které rozhodovaly.
Funkci naší obrany, která dnes nefungovala zcela optimálně, na sebe převzal Jirka Košnar v bráně a potvrdil tak svojí filosofii o tom, že je zcela klíčové nebýt příliš přetrénovaný. V posledních třech zápasech podává stabilně výborné výkony. Písečtí střelci se v druhé půli prosazovali spíše z prostoru pivota a křídel.
Do sbírky sportovních rarit našeho družstva dnes přispěl hned několikrát Honza Sláma. K údivu všech, včetně diváků a soupeře byl nominován v klíčových momentech na levou spojku, kde svým mrštným lasiččím pohybem vytvářel prostor pro ostatní spoluhráče. Jeho příhrávka do připravené střelecké pozice Bejvlovi se odrazila o tři protihráče a dva spoluhráče a mimoděk se tak zapsala do moderní historie billiardu.
Zápas se dohrával bez výraznějšího zájmu obou zůčastněných stran a skončil výsledkem 35:25. Přes třicet vstřelených branek je úkaz, který lze na Slavii pozorovat přibližně stejně často jako Halleyovu kometu. Do utkání nastoupili všichni nominovaní a ukázali se dobrými výkony.
Další utkání sehrajme až 25.4 na půdě HK Rokycany.